Rodinná pouta
aneb co se děje v rodině
26.2.2006 - Už jen pár dní a bude tady březen a i když to venku zatím moc nevypadá,
tak se snad už brzy začne příroda probouzet ze zimního spánku a přivítáme konečně jaro.
No už aby to bylo, že?!
A co jinak nového? Vzhledem k nepřízni počasí jsme domů moc necestovali, naposledy jsem
tam byla asi před 14 dny a to se zrovna konala menší rodinná oslavička narozenin tetičky
Edity. Sešlo se nás tam docela dost, velcí, malí, mladí i věkem pokročílí, tetička neustále
nosila na stůl nějaké dobroty, takže bylo pěkně veselo a nikomu se domů nechtělo.
A když se pak ještě přidal i Godíček, to teprve začla ta pravá zábava.
29.1.2006 - Letí to, letí. Ani se tomu nechce věřit, jak rychle. Už je to zase pěkná doba, kdy jsem se tu ukázala a trošku to tu zaktualizovala. Ale v práci mám docela napilno a občas i odpoledne nějakou tu přednášku nebo seminář a nebo jednoduše nemám náladu a inspiraci. Dneska tu náladu ale mám, tak to tu po delší době zase trošku do pořádku dám.
Vánoce a Nový rok byly pro mě příležitostí být opět zase na trošku delší dobu doma a
taky jsem si to tam pěkně užila. Do Štědrého dne to bylo sice ještě hodně uklízecí,
ale pak už to byla krásná rodinná pohodička plná klídečku a vánočního cukrovíčka.
A ke konci roku jsme se dočkali i sněhové nadílky a bylo to nááádherné. Jako v pohádce.
Sněhová nadílka na našem dvoře
Během vánočních prázdnin jsem taky na chvilku navštívila a s tatínkem a maminkou u stromečku vyfotila naši
Karinku. Karinku jsem vzala na chvilku i k nám a tam jí ukázala svoji Zuzanku a Karinka ji teda dalo co proto.
Asi jí vadilo, že se s ní její příbuzná nechtěla bavit. Mimochodem, ta její příbuzná je skoro o 23 let starši.
A když pak za mnou do Studénky přijel můj Tomášek, udělili jsme si malý výlet do Fulneku, kde jsme se nejen prošli po náměstí a
dali si príma obídek v restauraci "Amos", ale hlavně, byli jsme na návštěvě u Sukupů a Vojtíšek nám
zase pěkně povyrostl. Tomáš sice tvrdí, že se miminek bojí, ale Vojtovi se u strejdy docela líbilo a předváděl mu
jeden ze svých vánočních dárečků.
27.11.2005 - Tento víkend jsme strávili v Hradci a sobotní den jsme si užili venku na procházce. Byli jsem navštívit Adventní trhy a poobědě pak z mostu ještě povzbudili koupající se otužilce a i když bylo kolem nuly, já jsem si to užívala pěkně v teplíčku. Měla jsem totiž na sobě kromě pletené šály a rukavic i své nové zimní botičky, v kterých mě vůbec nezábly nožičky. Celou tu růžovou a krásně hřejivou nádheru mi koupila maminka a já ji za to ještě jednou děkuji. Děkuji, maminko!!
Tak to jsou ony ... moje nové zimní botičky
20.11.2005 - O víkendu začalo pořádně sněžit a tak tatínek musel poprvé vytáhnout lopaty a pustil se hned po snídani
do odhazování sněhu. A netrvalo to dlouho a brzo se objevil na dvoře čtyřnohý pomocník, který toho sněhu sice moc neodházel,
ale o to více si ho užíval. Však to byl taky Godíkův první sníh v jeho psím životě. A prvního letošního sněhu si neužíval jenom
Godíček, ale i můj Tomášek .
Godík a první sníh
19.11.2005 - Poslední dobou jsem našeho banjaminka Karinku vídávala vždycky jenom na dvoře, zachumlanou v kočárku. Tentokrát jsem měla více času a protože holky byly samy doma, zašla jsem za nimi na návštěvu. A nestačila jsem se divit, co už všechno Karinka umí a jaká je to čiperná holčička. Zatím si to užívá pěkně na dece, ale myslím, že už to nebude dlouho trvat a maminka jí nebude stačit hlídat.
Naše skoro sedmiměsíční karkulka Karinka
nebo mě potkat na ICQ: 155637278
Aktualizováno 26.2.2006
Novinky na stránce
Dnes jen malá barevná změna, jedna aktualitka z domova a něco více
zase někdy příště .
Ale naše společná stránka,
to je jedna velká novinka, tak neváhejte a rychle se tam proklikejte.
Dřívější události jsou v archívu a já se těším na vaši další návštěvu.
Můj týden...
Tak jsem si myslela, že náročné pracovní dny už jsou za mnou, ale opak je pravdou. V práci jsem každý den v jednom kole a často až do večera, takže už ani pomalu nevím, jak to doma vypadá. Ještě že jsou ty víkendy!!
Co se chystá
Chystá se JARO!! Teda aspoň doufám, že se ho co nevidět dočkáme.
Poděkování
Děkuji moc svému Tomáškovi za to, že mě naučil, jak si udělat webové stránky
a že má se mnou pořád dost trpělivosti a radí mi,jak to udělat tak, aby to fungovalo.
Bez jeho odborných rad a pomoci bych toho totiž moc dohromady nedala:) Ale zlepšuji se a už ho svými dotazy otravuji čím
dál méně. No fakt! Se klidně zeptejte!
Líbí se Vám stránky nebo Vám tady něco chybí? Nebo jen chcete něco říct? Tak neváhejte a pište do návštěvní knihy!
 |
|